Legie charrů
V roce 1090 Mouvelinského kalendáře, Král Adelbern, poslední lidský vládce Ascalonu, vypustil FoeFire. Lidské usedlosti v té oblasti podlehli silné magii, jen aby vznovu vystoupili jako duchové. Roku 1112 Vysoké Legie charrů obsadili celý ascalon. Jen čtyři roky později, Kalla Scorchrazor z Krvavé Legie vystoupila před Forge Ironstrike, vládce Železné Legie a vyzvala ho aby pomohl osvobodit její lid z nadvlády šamanů. Společně, Kalla a Forge vedli rebélii proti Plamenné legii, svrhli jejich tyranskou vládu. Tři legie, Krvavá, Popelavá a Železná, vytáhla národ z problémů minulosti.
„Jsi zbabělec“
„Ty jsi hlupák“
Zazněl meč vytažený z pochvy spolu s rozhněvaným řvem a pouze drápy centuriona Železné Legie zabránily krveprolití.
„Složte zbraně! Oba dva!“ zařval velitel. Jeho černé oči byly znuděny těmito neovladatelnými vojáky, kteří pomale odkládali své meče. „Starám se o šest warband, vojáci, a nemůžu plýtvat časem na hlídání dětí. Pět let jste takto bojovali. Konečně se zabijte nebo přestaňte plýtvat mým časem!“
Legionářka Via Splitvein zaťala pěsti. Zavrčela v sotva kontrolovatelné poslušnosti. „Dobrá. Ale jestli mi ten usmrkanec ještě jednou řekne co dělat…“
„Pokud ti nemám nic říkat a padnete do léčky tak je to na tvoji hlavu“ druhý charr, o něco menší samec z Popelavé Legie spjal drápy nad bílými rukojeťmi jeho dýk. „Ty a tvoje warbanda Krvavé Legie se proměníte v monstra“ ušklíbl se. „Ale být posluhovačem draka tě možná udělá příjemnější, Vio.“
Via zase vyrazila kupředu, ale centurion ji stále stál v cestě. „Nikdo tě nevolal, Ferosi!“ Centurion je oba zatlačil zpátky. „Zpátky!“ tlačil tlustým prstem do hrudi černě oděného skauta a řekl zlomyslně, „Vaší povínností, Popelavej odpade, je dopravit tento warband skrz Foulblainský Prostory do Pevnosti Kinar, a pokud to nedokážete tak mě doveďte někoho, kdo ano!“
Feros Benighted zklidnil hlas a povolil zbraň. „Dobře. Slibuju že je protáhnu Brandem, jen držte tu šílenou ode mě.“
„Dobře“ dodala Via. „Ukaž mi cestu, a pak se mi zní kliď.“
Návrat Legií
Dokonce i když znovu obsadili Ascalonu, bylo mnoho problémů s kterými se museli vypořádat. Tři legie (Železná, Popelavá a Krvavá) bojovali aby zajistili svoji pozici v hiearchii. Mnoho velitelů kteří byli nadále věrni Plamenné Legii byli zavražděni nebo poraženi v boji. Nové hlasy se ozývali na jejich postech a charrové jako rasa se roztříštili. Pouze skrze sílu warband s jejich přirozeným dodržováním linie vedení charrové přežili toto těžké období. A adelbernova poslední kletba se stala součástí tohoto přežití.
Jakmile vedení Plamenné Legie bylo roztroušeno, šamani a jejich následovníci prchli do Blizeridgeských hor aby si lízali rány. Útěk byl možný díky tomu že se tři legie soustředili na znovuobnovení hiearchie po několika generacích vlády Plamenné Legie. Ale po znovuobnovení struktury vypadalo skoro nemožně že by na sebe zaútočili, využili slabostí a třeba se i vyhubili.
To je přesně to co by se stalo kdyby nebylo duchů Ascalonu
Adelbern proklel lid na území ascalonu. V bíle-horký moment, to zničilo jejich fyzické formy a proklelo jejich duše pro boj s charry až na věky. Protože duchové byli neúprosní a nikdy nebyli zcela poraženi, byly vysoké legie donuceny fungovat společně od samého počátku, pokud si přáli přežít. Ačkoliv nenávidí nucenou jednotu, je třeba se bránit a Ascalon naučil tři legie jak pracovat společně bez obětování jejich individualiti.
V současnosti Železná, Popelavá a Krvavá Legie pracují pod nejistým spojenectvím. Smodur Unflinching vede Železnou legii od jeho pevnosti v Černé Citadele, na východ přes Blazeridge Montains, imperátor Bangar Ruinbringer ovládá země Krvavé Legie. Malice Swordshadow, mladá samice vede Popelavou Legii. Ačkoliv se nemusí vždy shodnout, podařilo se třem legiím vytvořit dohodu. Ačkoliv je každá legie nezávislá, posílají všechny tři své vojáky do ascalonu na vymícení lidské hrozby. Smodur dobře ví že Malicini vojáci zde nejsou jen kvůli pomoci, ale také aby špehovali pro svého imperátora ale tito dva vůdci se vzájemně respektují. Bangar je pravá divoká karta, nedůvěřivý a náchylný ke vzteku. Přesto jeho nenávist k lidem překonává jeho podezření k ostatním a předal mnoho vojáků po vedení Černé Citadely.
V Brandu zuřila bouře. Blýskalo se tady a pak hned támhle, osvětlujíc krystalické věci hřmějící na prohnilých pláních. Osamělá charrská warbanda pochodovala přes tekuté písky, botama našlapovali na zemi která byla zrádná a téměř neustále se měnila vzhledem k mapám.
Feros se zarazil, vztyčil pěst na znamení ostatním aby zastavili. Warbanda Krvavé Legie okamžitě ztuhla. Via čichala ve vzduchu, necítila však nic víc než jen slabý náznak nebezpečí. Po chvilce se skaut blíží knim, plazí se přes rozbité skály aby mohl šeptat, „Nepřátelé před námi. Vypadá to na problémy.“ Nakreslil v písku rychlou mapu, s místem, vzdáleností a počtem. „Už nás ucítili.“
„Pak tu ztrácíme čas.“ Via přimhouřila oči. Otočila se k její warbandě, přátelé od dětství. Jejich tváře byly vypracované a tuhé. Věděli o tom nebezpečí. Plošina před nimi byla pevná, vytvářela skvělé místo na boj. „Připravte útok. Dva vzadu, zbytek semnou. Na můj povel…“
Čtyři masivní stvoření vystoupila na kopec. Byla ošklivá, pokroucená energií Brandu. Soudě podle poškozené lebky a obrovských drápovitých tlap, to bývali medvědi nebo horské kočky. Teď už to nebylo nic než mušle naplněné dračí nenávistí. Čtyři. Mnohem víc než mohli zvládnout. Nebyla si ani jistá že by warbanda dokázala porazit jednoho.
Via si ani neuvědomila, že ukročila zpět, až ucítila Ferosovu ruku na jejím předloktí, v klidnu udržující její rovnováhu.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se. Jeho hlas byl tichý a její rychlé uši stěží pochytili význam jeho slov.
„Oni jsou… velcí.“ zašeptala třesoucí se slova dříve než si uvědomila že promluvila. Povzbuzení, Via odtáhla svou ruku tak jako by jeho ruka byla rozžhavené uhlí. Sáhla po meči. „Nebuď takový zbabělec, Ferosi. My je zvládneme.“
Feros se usmál – výraz nijak zvlášť odlišný od zavrčení. „Si piš že to můžeme zkusit.“
Mistr Citadely
Imperátor Železné Legie je přísný a starý voják, veterán z nezčetných bitev, známý jako Smodur Unflinching (Neohrožený). Smodur je vyjímečně statný a svalnatý na svůj věk. Nese jizvy ze života vojáka. Má jen jedno oko, které používá aby zamračeně zíral na své podřízené a jeho modře zbarvená kroužková zbroj byla opravena tolikrát, že se to nedá spočítat.
Smodur je dokonalý inženýr a vinikající architekt a designér. Za ta léta byl zodpovědný za mnoho vylepšení které zvýšili sílu Železné Legie. Myslí si že je jeho legie nejvíce „dobředu myslící“ ze všech charrů. Vzhledem k jeho progresivnímu charakteru mohou jiné rasy žít v Černé Citadele tak dlouho dokud jsou charrům nějak k užitku. Smodur také pracuje na smlouvě s lidmi o ochraně Ebonhawke, které je již dlouho trnem v oku Železné Legie. Jako podmínku pro smlouvu požadují charrové navrácení staré zbraně ztrecené při Foefire, Dráp Khan-Ur.
Někteří říkají že Smodur požaduje návrat legendární zbraně aby ji mohl používat, posílil svou autoritu a mohl vládnout všem charrům. Jiné zvěsti naznačují že imperátor chce roztavit dráp a zničit dědictví Khan-Ur v naději že se jeho lidé přestanou ohlížet zpět a půjdou kupředu.
„Vstávej, vojáku!“ Via zařvala mezi poslední z její warbandy. Zachitila masivní drápy jejím štítem a pokusila se odpovědět ranou meče. Skelný pohled jejích padlých společníků vyprávěl svůj příběh. Byli mrtví. Bratři a sestry z fahraru kteří bojovali po jejím boku od dětství. Přes tři stvůry které složili, jedna zabitá samotnou Viou, nemohla zastavit nápor čtvrtého. Její tělo bolelo a zbraň byla těžší s každým úderem.
Viin štít se roztříštil, úlomky železa a dřeva jí pršeli na čenich. Zapotácela se a divoce máchala čepelí aby udržela nepřítele od sebe než se jí vyčistí výhled. Jeden divoký švih, dva – ale její zbraň nic nezasáhla. Via otevřela oči, bojíc se nejhoršího… právě v čas aby viděla monstrum zapotácet se a padnout.Dýka s bílou rukojetí propíchla jeho krystalické srdce.
Feros stál mezi ní a zvířetem, jeho tělo bylo drápy otevřeno od ramene až k ocasu. Podařilo se mu zavrčet jak padl na kolena. „Hlupačko.“
Ignorujíc své vlastní rány, Via šla kněmu, strhla si plášť a trhala ho na pruhy aby zavázala jeho zranění. Otrávenně, skaut slabě uděřil do jejích rukou. „Nech mě umřít. Běž, než pach krve přivábí další…“
„Zbabělče.“ Zavrčela a vázala uzle těsněji. „Vzdáváš boj?“
„Jsem zraněný dost špatně.“
„To se spraví,“ zalhala.
Feros se zhluboka nadechnul. „Dobře. Ale padáme odsud. Pokud mě poneseš, ukážu ti cestu.“
„Ne.“ Její ruce přestaly. „Pokud se pohneš tak vykrvácíš. Já půjdu. Dovedu sem někoho. Do dne jsem zpět.“
Voják Popelavé Legie zavrčel. „Půjdeš sama a nedostaneš se ven vůbec. Všichni tři zemřeme. Takhle… nebo nijak.“ Feros zavřel oči zmožen bolestí. Když je otevřel znovu začal. „Slíbil sem že tě provedu tímto místem, ty Krvavo-mozká idiotko. Tak taky udělám.“
Trvalo to jen jeden nádech aby se rozhodla. Zvedla vojáka popelavé legie na záda. Feros upínal své paže kolem jejího krku. Bez další diskuze zamířili na sever, smeřem ke Kinaru.
Řetězec ve vedení
Skutečnou hlavou charrů je Khan-Ur, považovaný za hlavního imperátora. Dohlíží nad imperátory všech čtyř vysokých legií a koordinuje všechny armády. Poslední Khan-Ur byl zabit když lidé přišli do Tyrie a vyhnali charry z ascalonu. Pár charrů se pokusilo prohlásit za Khan-Ur, ale žádný nedokázal udržel všechny legie pod jedním trůnem. Bez Khan-Ur je každá ze čtyř legií vedena jejich imperátorem který má nejvyší autoritu ve struktuře legie.
Pod každým imperátorem jsou jeho hlavní velitelé, tribune (mluvčí). Legie má zřídka více jak deset mluvčích a tento úřad dohlíží nad celou válečnou zónou a drženým územím. Pod mluvčími jsou centurioni. Každý centurion vede několika warbandám a koordinuje jejich pohyb ve velkém měřítku v rámci autorit mluvčích. V oblastech kde je několik centurionů může být označen primus centurion – „první mezi rovnými“. Primus centurion vede aktivní útok 3-5ti velkých společností. To je méně než to co řídí mluvčí, ale přesto dost.
Každá warbanda má svého legionáře. Legionáři jsou pravá srdce legií. Vedou své warbandy (většinou skupina 5-15 charrů) na mise, vedou je k vítězství a poskytují individualní vedení týmu. Pod jejich vedením jsou čistě vojáci.
Jsou zde také ranky mezi Vysokými Legiemi které nepatří k žádné z nich. Brevet je dočasný velitel v dobách nouze. Quaestor je legijský titul pro důstojníky, typycky jsou to starší vojáci kteří nemají tolik sil ale jsou zkušení v administraci a vedení. Scrapper má nucenou službu, nezáleží na to jaký je jeho oficiální rank.
„Primus“ je titul pro dospělého instruktora fahraru. Jak se rodí mláďata, jsou postaveni do legionských fahrarů aby byli vzděláváni a cvičeni do warband sedících k jejich věku. Primus nabízí vzdělání a přípravu mladých warband, pro život jako vojáků v jejich legiích.
Nejnižší pozice ve Vysokých Legiích je gladium. Gladium je charr bez warbandy, jsou nejnižším odpadem s malým respektem nebo odpovědností, bez ohledu na jejich předchozí hodnosti a tituly. Bez warbandy není charrovi důvěřováno. Je povinost každého gladiuma aby si našel novou warband tak rychle jak bude možné. Než tak udělají, dívá se na ně jako na černé skvrny v legiích.
Je zde konkrétní rozdíl mezi gladiumem a charrem který byl cílně odebrán z warbandy. Nemají sice žádnou podporu a místo v hiearchii, s vyjímkou nejnižších příček. Ale jsou zde na plnění úkolů a sólo misí. To je pro charra přijatelné, být dlouhou dobu pryč když to vyžadují povinnosti. Ale charrové na nezávyslích misích se mají vždy kam vrátit když je jejich úkol kompletní.
Mladý primus z fahraru povytáhl obočí, když uviděl legionáře Krvavé Legie kráčející k němu. Její rány se ještě nevyléčili z cesty po Brandu a škrábance masivních drápů byli stále čerstvé. V rukách držela černosrsté mládě, ne víc jak dva týdny staré. „Krvavá Legie?“ posmíval se primus. „Tohle je Popelavý fahrar.“
„Vím kde jsem,“ zavrčela zlostně, ceníc zuby. „vezměte tu zatracenou věc a bude hotovo.“ Navzdory jejím slovům, držela své mládě o chvíli déle, odhrnula mu srst z uší a nechala je hrát si s jejími prsty.
„Kdo je otec?“ zeptal se Popelavý primus zvědavě.
Jeho odpověd byla doručena s ostrým pohledem. „Nic o co by jsi se měl zajímat, Popelavý odpade.“ Podívala se naposledy na mládě než ho vložila do rukou primuse. „Byl jedním zvás. To je vše co potřebuješ vědět.“
„Má to mládě jméno?“ zvolal opatrně k válečnici Krvavé Legie jak se vzdalovala.
Zastavila, ohlédla se přes rameno. „Veros,“ zabručela. Válečnice položila svou ruku na dýku s bílou rukojetí kterou měla u pasu. „A, primusi, řekni mu že jeho otec byl zbabělec.“ Po chvíli tiše zašeptala,“A pak se ujistěte že se stane taky takovým“
Via sklonila hlavu, jako by usazovala zátěž a tiše odešla z fahraru
22:22 21.05.
13:42 19.05.
12:47 19.05.
11:55 19.05.
12:15 18.05.
8:44 18.05.
23:10 17.05.