Jotun

Jotun (vysloveno JŌ-tun) jsou poslední zbytky starověké společnosti obrů. Jednou mocné, vyspělé a arogantní společnosti, která sama sebe prohlásila jako vládce Shiverpeak Mountains a postavila pro sebe velké monumenty na nejvyšších vrcholech hor. Jejich vůdci jsou známi jako giant-kings, neboli obří králové. Byli to bytosti ohromně mocné a dokazovali to jak v síle, tak v magii a tradicích.

A když jotuni porazili všechny, kterými se cítili ohroženi, tak stejně nemohli přestat bojovat. Přesvědčeni, že jsou právě oni nadřazená rasa, stali se posedlí čistotou své krve a zvyšovali počet hrdinů, válečníku a giant-kings ve svém rodokmenu. Krev se stala důvodem upřednostňováním jednoho nad druhým, obsazováním půdy a vyhlazování slabších klanů. Nakonec, když jotuni dobyli nebo zničili všechny jejich vnější nepřátele, tak se giant-kings obrátili proti sobě a chtěli dosáhnou úplné kontroly. Rodiny vyhlašovali válku rodinám, bratr bojoval proti bratrovi, dokud se mezi všemi nerozpoutala krutá válka o kontrolu.

„Ukážu ti minulost jotunů, když jsme ještě cestovali v Shiverpeak jako mocní páni. Svědectví o naší krutosti, chamtivosti a ješitnosti, která ukončila naši slavnou vládu…“ —Thruln, poslední z giant-kings

Kdysi dávno byli jotuni posedlí magií a byli s ní dost zruční, aby vytvořili kouzelné monumentu v horách Shiverpeak. Někteří historici věří, že období jotunské magie mohlo být i před příchodem lidských bohů a ještě před vytvořením posvátného Bloodstone. Během svých dlouhých sporů, občanských válek a masakrů ztratili všechno vědění o magii. Mocní proroci a archiváři byli zabití dříve, než stačili zachránit něco z jejich tradic a magie. Poslední zbytky, jejich jednou velké tajemné spirituality tvoří jen pár vytesaných run, které jsou teď pokryty sněhem na vrcholech hor.

Nedávná historie

„Vidíš tenhle kámen, pohleď na jeho sílu, která jednoho dne dobude svět.“ —Napsáno na jednom z jotunským monumentů

Přes staletí jejich existence, se jotuni vzdálili od svých předků a ztratili vědění o technologii a magii, kterou jednou ovládali. Dnes si už jen připomínají své slavné dny v legendách a příbězích. Zatím co jotunští velitelé bojují o znovunabytí své dávné slávy a znovu nalezení ztracené moci, většina učenců věří, že slavné dny giant-kings jsou ztraceny na vždy.

Jotuni ztratili mnoho věcí, které je dělaly jednou velké. Jejich tradice jsou rozptýlené a většina je ztracena. Jejich náboženství, vyšší vzdělání nebo tajemné vynálezy, které jednou mistrovsky ovládali, jsou teď nadobro vymazány a zůstávají jen zbytky jednou velké rasy. Stejně jako jejich obří kamenné stavby, které jednou postavili v horách Shiverpeak, je teď i rasa jotun bez účelu a bez významu.

Dnes přepadne barbarská a surová rasa jotunů jakéhokoliv cestovatele, kterého spatří. Občas je zklidní lichotka nebo projev úcty a nebo si jotuni vyberou, že cestovatele zbijí. Nicméně když se potkají dva klany jotunů, tak se spokojí jedině s tím, že jeden klan zcela vyhladí.

Společnost

Jotuni se sdružují do velkých kmenů, které jsou spřízněné krví a v čele stojí vždy nejmocnější z nich. Tato moc může pocházet ze síly, z magie nebo z jiné dovednosti, ale vždy je uvedena do tělesné a hrubé síly. Jotuni nerespektují vůdce, který není fyzicky schopen prosadit své zákony a rozhodnutí. Zabili a nahradili by každého, kdo by ztratil svou sílu, neuspěl nebo nevedl svůj kmen ke slávě. Charrský voják se může rozhodnout zabít neúspěšného vůdce, aby zajistil vítězství pro svůj warband. Jotun je spíše jako vzteklé zvíře; reflexivně zabíjí každého ze svých řad, který ukáže jen špetku slabosti, bez ohledu na následky pro kmen.

Jotuni mají sklon k oddělování pohlaví: muži jsou více agresivní a berou spíše roli vůdce a živitele, zatímco ženy jsou určeny spíše jen k výchově dětí. Muži se shromažďují do malých skupin orientovaných podle krve a neustále se snaží eliminovat jakékoliv jiné jotuny v jejich teritoriu. Jotunská vnitřní válka je určená ke zničení všech jotunů, kteří nejsou příslušníky stejného kmene. Kvůli téhle válce je pro jotuny velmi obtížné chránit své ženy a děti. Proto je cestovatel nikdy nespatří v otevřeném prostranství, protože tahle rodinná jednotka je vždy velmi dobře schována před světem.

Zatímco většina “barbarských“ ras Tyrie má smysl pro čest nebo pro etnický kodex, Jotunové mají jen málo morálních zábran ve své společnosti. Chrání a opatrují svou rodinu, svůj klan a své území a nebojí se použít všech nutných prostředků, aby ji uchránili. Jotun klidně poruší své slovo, bude lhát pod přísahou nebo bude jednat nemorálně, pokud ucítí, že to posílí ho nebo sílu jeho klanu (nebo to zničí jiný klan). Jednotlivci, kteří uzavřeli mír s jotuny se naučili, že jotunové se drží jen takových smluv, ze kterých mají jasný užitek. Je pravděpodobné, že když nějaký jotunský klan uzavře smlouvu, tak jen čeká na příležitost zaútočit nebo buduje sílu na zničení těch bláznů co s nimi tu smlouvu uzavřeli.

Náboženství

„Koho uctívám? Ha! Sebe!“ —Utahein, jotunský načelník

Nejbližší věcí co se blíží k Jotunskému náboženství je jejich kmen, zapřisáhlý vírou, že zrovna jejich krev je magická — že je silná a podobná božské krvi. Každý klan jotunů chová v úctě své předky a zná svůj rodokmen až k tradicím giant-king. Mnoho příběhů o těchto  giant-kings  jsou založeny jen na písních a náboženských mýtech. Každý klan se hlásí ke svému legendárnímu předku, aby jim pomohl se zkouškami a zajistil jim vítězství. Nelze říci, že Jotuni uctívají své předky, spíše se je snaží napodobit skrze osobní hrdost a podmanění ostatních.

Ze zákulisí

I když je už rasa Jotunů představená v původní hře, chtěli jsme ji pořádně oživit v Guild Wars 2, zvláště pro nornské oblasti ve světě. Chtěli jsme, aby byli více než jen „nechutná monstra s obřím kyjem“ a proto jsme se rozhodli, že jim dáme dlouhou historii, ale tragickou. Chtěli jsme udělat něco jako rasu podobnou ogrům a rozhodli jsme se pro Jotuny; to je důvod proč jsou tyto rasy propojeny. Chtěli jsme dát Jotunům historii, kterou si sami zničili vlastní chybou, což jim dává hloubku a zapadají do příběhu Guild Wars 2.

Nové znázornění je líčí jako rozsáhlejší a více chytřejší rasu než jak vypadají v původních Guild Wars, díky tomu si můžeme lépe představit jejich historii a zjistit, že mohou být také vnímavé inteligentní bytosti a ne jen kamenem házející ňoumové. Primitivní ošacení a zbraně co mají na sobě působí jako ostrý kontrast k jejich magickým stavbám, které mají v táborech. Ukazujeme jak se z civilizované rasy muže stát primitivní jen díky tomu, že nemohli přestat bojovat mezi sebou. Naznačujeme co se muže stát, když hratelné rasy nezapomenou na své staré hádky a nespojí se proti hrozbě starých draků.

27 komentářů k “Jotun”

  • avatar

    Nevím jestli to už tady je a nechce se mi zakládat nový topic na fóru: http://www.zing.cz/novinky/10002/pripravuje-se-konzolova-verze-guild-wars-2 (Připravuje se konzolová verze GW2)

  • avatar

    @korelak: ano je a nejedná se více méně ani o nové info ;)

  • avatar

    @Chlupac: Tak to sry.

  • avatar

    http://guildwars2.cz/forum/profile/Chlupac@Chlupac: Mám tu přečtenej skoro každej článek(možná už každej), ale zrovna tohle jsem nenasel. Ale co stejně PS3 nebo Xbox360 nemám :D

  • avatar

    Severská mytologie:-). Je dobře, že jsou i v GW 2. Velmi rád s nimi bojuju:-))

  • Reagovat

    You must be logged in to post a comment.

    Created by Vivi Pic s.r.o.. Copyright © 2008-2017 GuildWars2.cz. All Rights Reserved.

    Guild Wars 2, ArenaNet, NCsoft, the Interlocking NC Logo are trademarks or registered trademarks of NCsoft Corporation.

    All other trademarks are the property of their respective owners.